Nejčastější otázky

Připravili jsme pro Vás Poradnu v oblasti pediatrie a dětské výživy.

Odborníci jsou připraveni Vám odpovědět na Vaše otázky. Na odborné dotazy budou odpovídat MUDr. Natália Szitányi a Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc.

Zeptejte se odborníků z oblasti pediatrie a dětské výživy

Nejčastější otázky

1. Jaké množství mléka a jak často má dítě danou dávku mléka vypít? Jaký druh kojeneckého mléka doporučujete? Ráda bych v 1 roce věku nahradila kojení náhradním mlékem.
Obecně lze říct, že se v podávání mléka kojencům řídíme jejich potřebami v kombinaci s jejich přibýváním na váze. Donošení kojenci do 3-4 měsíců obyčejně pijí 7x denně 100-120 ml, ve věku 3-6 měsíců se dávka zvyšuje na cca 150ml 5-6x denně, přičemž jedna až dvě dávky jsou nahrazeny postupně nemléčným příkrmem. Když dítě pije více než 1000 ml mléka, nebo má hmotnost více než 6 kg, obyčejně mu už mléko nestačí a je potřeba začít zavádět příkrmy i před 6. měsícem. Kojenci starší 6 měsíců pijí mléko v celkovém množství cca 600–800 ml, dávkování je závislé na jejich denním režimu a počtu nemléčných dávek, které již mají ve stravě. Maximální jednorázová dávka by ale neměla přesahovat 220 ml. Kolem jednoho roku a pro batolata do 3 let platí, že minimální množství vypitého mléka by mělo být 500 ml a pije se obyčejně ve dvou dávkách ráno a večer. Pro děti od ukončeného 8. měsíce věku je vhodné podávat batolecí mléko Hero Baby Lactum 3 obohacené synbiotiky (probiotika + prebiotika) a dalšími důležitými nutrienty k podpoře rozvoje ochranné střevní mikroflóry a posilování imunitního systému.

2. Jak postupovat, pokud miminko trpí nadýmáním, průjmem, nebo bolestí bříška?
U plně kojených miminek může způsobovat nadměrnou plynatost a bolesti bříška nesprávná technika kojení. Kojence je potřeba správně přiložit k prsu tak, aby sál jenom mléko, ne vzduch. Nabízíme mu kojení jenom z jednoho prsu a maximálně 10 minut, protože pak polyká převážně vzduch, který mu v bříšku dělá problémy. Další důležitou zásadou je vyprázdnit jedno prso úplně a teprve pak přejít na druhé. Přední mléko obsahuje hodně laktózy a může citlivější děti nadýmat. Navíc rychle zasytí, ale dítě je rychle znovu hladové. Takže znovu přiložit k tomu samému prsu a začít zadním mlékem, které je tučné a zasytí děťátko na delší dobu. Po kojení dítě nechat pořádně odříhnout.
Jinak pomáhá masírování bříška ve směru hodinových ručiček, pokládání na bříško. Dítěti umožňujeme dostatek pohybu a necháme ho pořádně se vykopat. Z medikamentů je velice bezpečné podávání simethiconu (např. SAB simplex kapky), které pomáhají plynům odloučit se a dítěti vůbec neškodí. Při plynatosti, průjmech a bolestí bříška může rovněž pomoci podávání lehce stravitelných příkrmů, zejména rýžové kaše nemléčné, případně kaše s rýží a kukuřicí či mrkvového pyré tepelně zpracovaného. Je proto třeba pozorně sledovat reakci dítěte při podávání jednotlivých složek výživy. Pokud však projevy přetrvávají, že třeba vyhledat lékaře gastroenterologa.

3. Je možné zlepšit mateřské mléko doplněním minerálů, stravou, nebo jinými doplňky tak, aby se dítě více zasytilo?
Mateřské mléko je to nejlepší a nejzdravější, co svému dítěti můžeme nabídnout. Složení a kvalitu mateřského mléka je možno do značné míry ovlivnit složením stravy kojící matky. Je známo, že denní doporučené dávky kojících žen jsou podstatně vyšší ve srovnání s dávkami běžných populačních skupin. Jedná se zejména o dostatečný přívod vápníku, železa, jódu a řady vitaminů, zejména kyseliny listové. Protože je obtížné navýšený příjem uvedených nutrientů zajistit jen příjmem běžné stravy, je prospěšné v uvedeném období zajistit přívod deficitních látek potravními doplňky.

4. Poskytne náhradní mléko mému dítěti dostatek železa?
Příjem železa závisí na celkovém příjmu vypitého mléka. V počátečním období jeho odpovídající příjem stoupá spolu s nárůstem jeho spotřeby. V batolecím věku kdy dítě vypije v průměru 500–600 ml mléka/den, což je množství nezbytné i z hlediska potřebného příjmu vápníku, přijímá i optimální hladinu železa. V uvedeném věku je jeho příjem dále doplňován i železem, přítomným v příkrmech a běžných potravinách. V mléku z obchodní sítě je železa méně a je hůř dostupné. Proto je vhodnější podávat náhradní tzv. batolecí (pokračovací) mléka i v batolecím věku. V tomto případě doporučujeme od ukončeného 8. měsíce podávání mléka Hero Baby Lactum 3.

5. Jaké tekutiny se doporučují pít v období kojení (např. džusy - jaké, vody, mléko). Může být v případě velkých veder miminko jen kojeno, nebo má pít jako doplnění tekutin čaje (popř. jaké)?
V období výhradního kojení, zejména do 4 měsíců není vhodné žádné další tekutiny přidávat, jenom v případě opravdu parných dnů, nebo horečky. Volit převařenou kojeneckou vodu. Čajíčky přesunout do pozdějšího období, ale třeba u kojenců s kojeneckou kolikou je možné zkusit fenyklový čaj i dříve. Kojící maminka by určitě měla pít především neperlivou minerální vodu, nebo čaje určené pro kojící maminky. Minimálně první měsíce by neměla pít džusy a různé ochucené konzervované nápoje. Zejména je potřebné se soustředit na složení tekutin, jestli maminka, nebo tatínek jsou alergici. Čím méně alergenů dítě bude přijímat, tím lépe. Mléko se z nápojů kojící matky vyřazuje jenom v případě, že je předpoklad, že dítě trpí projevy alergií na bílkovinu kravského mléka a doporučí to odborník – alergolog, nebo dětský gastroenterolog.

6. Kolik mléka má dítě vypít v období přechodu na smíšenou stravu?
V uvedeném období, kdy začínáme podávat příkrmy a jejich příjem postupně nahrazuje i množství vypitého mléka, by neměl jeho příjem klesnout pod 500 ml na den. Tomuto množství vyhovuje i požadavek pro denní příjem vápníku, nezbytného pro tvorbu kostí a zubů a tím i prevenci osteoporózy v pozdějším věku.

7. Je možné dávat ročnímu dítěti polotučné mléko? Jaké je vaše doporučení pro podávání kravského mléka dětem do tří let?
Roční dítě je již na stravě, která je smíšená a tudíž pro dítě není tak zásadní jako pro kojence, aby mu bylo dodáváno mléko kojenecké náhradní mléčné výživy. Do dvou let zásadně nepodáváme dětem odtučněné mléko, mělo by to být vždy mléko plnotučné, nejlépe upraveno technologií UHT. Na druhou stranu je v současnosti trendem, který podporuje mnoho odborných publikací, podávat umělou mléčnou výživu i u batolat a to s ohledem na vyšší obsah železa, obohacení vitaminy a minerálními látkami což přispívá k lepšímu stavu jejich výživy a imunitního systému.



Doc. Ing. Miroslav Dědek DrSc.
MUDr. Natália Szitányi